Autoři

Beneš Jiří
* 27. 3. 1987 - (Šternberk) - 23. 9. 2023

Celý život (s krátkým pražským intermezzem) žije ve Šternberku nedaleko Olomouce. Pozitivní vztah k přírodě u něj začal v útlém věku budovat dědeček myslivec. Mladická nerozvážnost ho zprvu vedla k objevování všemožných koutů světa. Později naštěstí nabyl vědomí, že to nejhodnotnější se skrývá za humny Šternberka. Rád pozoruje život v lesích, ale i zdánlivý klid zemědělské krajiny. Aktivně vystupuje proti snahám o poškozování našeho společného životního prostředí. Chovatelům a chovatelkám ovcí pomáhá řešit složitosti spojené s návratem vlků. Pracuje na změnách lesnické a myslivecké legislativy, v níž prosazuje ohleduplnější hospodaření s lesy i zvěří.

Ve chvílích volna rád fotí ptáky. Od brzkého jara do podzimu zvelebuje svou zahradu.

Junek Petr
* 18. 3. 1979 - (Nové Hrady)

Petr Junek debutoval v roce 2002 básnickou sbírkou Zanícení. V roce 2006 vyšla knížka Apokalypsa – poslední revoluce, která se dočkala druhého vydání v roce 2011.
V roce 2015 vychází druhá kniha Stigma Diabolicum. Zde dochází odklonu od fantasy hororu k temnému thrilleru. Sám Junek o této knížce říká, že je velice těžká a plíživá a že není pro každého.
K hororu se vrací v roce 2017 s knihou Hypnosis –třetí velká destrukce, která se prolíná s jeho prvotinou a uzavírá tak trilogii apokalyptických děl.
Junek vzešel z české undergroundu a momentálně žije v Českých Budějovicích.

Kunc Ludvík
* 17. 05. 1934 - (Olešná u Rakovníka)

Vystudoval v Praze knižní ilustraci a grafiku. Více než 40 let byl zaměstnán v zoo Ostrava nejen jako výtvarník, ale i chovatel a publicista. Dnes již dávno dospělé děti vzpomínají na jeho strhující besedy, při nichž nad pořádkem v hledišti bděly přísné pohledy ne pedagogů, nýbrž živých šelem.

A šelmy vyplnily L. Kuncovi osud. Hoch z krotkých rakovnických kopečků hleděl jak na zjevení na kučery beskydských bučin prokláté temnými stožáry staletých jedlí. A v pomalu tající bělostné závěji u paty stříbřitého kmene na div největší – misky stop karpatského „tygra“ – rysa ostrovida.

V 60. a 70. letech 20. stol. se autor stal dík neúnavnému putování po rysích ochozech největším znalcem jejich beskydské populace. Dlouhou část života věnoval „šelmí rehabilitaci“ – nejen v mysliveckých časopisech uveřejnil na dvě stě článků dokazujících, že predátoři nejsou „škodná“, nýbrž šlechta ve zvířecí říši, stojící na vrcholu potravní pyramidy.

V 70. a 80. letech se L. Kuncovi splnil jeho sen: jednak se jako správný „ombudsman“ šelem zasloužil o návrat svých soukmenovců do míst, kde byli vyhubeni – do několika evropských pohoří a na Šumavu (ostravskou zoo prošla stovka rysů odchycených na Slovensku, z nichž polovina se vrátila zpět do přírody), jednak se stal „adoptivním otcem“ rysa Sixiho, o němž vypráví publikace, kterou právě listujete.

Pochopil, že nesmí divokému tvorovi vnucovat svoji člověčí vůli, že nejvíce získá tehdy, když ponechá zvířecímu příteli co nejvíce svobody a bude jen tiše žasnut. „Život lebedivý – život kýžený“, toť autorovo životní krédo a také naplnění Sixiho závěti...

A ostatní šelmy? Stačí se začíst do řádek knihy či se jen pokochat obrázky, z nichž promlouvají duše rysů, vlků a medvědů, a hned je jasné, s kým L. Kunc souzní. Vždyť i dalších 7 publikací, které vzešly z pera (i štětce) autora, nesčetně výtvarných děl a také ilustrace v knihách přátel svědčí o vřelém vztahu L. Kunce nejen k šelmám, ale divoké přírodě vůbec (za všechny jmenujme alespoň dvě „tomečkovsky“ laděné knížky z posledních let s texty V. Koutecké Vábení Ducha Karpat a Odropění).

Kvasnica Jaroslav Monte
* 15. 12. 1953 - (Brno)

Po studiích na fi lozofi cké fakultě Masarykovy univerzity v Brně (obor: čeština – bulharština) pracoval jako manažer divadel a hudebních skupin, jako dělník při archeologických vykopávkách, jako závozník, horský nosič ve Vysokých Tatrách, textař a byl zaměstnán jako novinář a reportér v celé řadě deníků a časopisů. Pracoval jako redaktor, scénárista a režisér Cable Plus (je autorem několika desítek scénářů publicistických fi lmů, které i režíroval) a později jako sportovní redaktor v TV Nova pro jižní Moravu.

V roce 1978 vydal v nakladatelství Blok básnickou sbírku – Zátiší s hadem -, v roce 2002 v nakladatelství DONA knihu – Běh s „vlky“ aneb Canicross - (o canicrossu, skijöringu, dogtrekkingu, dog-packingu a pulce). V roce 2009 vydal v nakladatelství Élysion knihu Krajina s vlky –  Rapsodie šedých stínů, v témže roce Krajinu s vlky – Honba za přízrakem Gévaudanu, v roce 2011 knihu Jantarové oči a v roce 2013 Vlci přicházejí s větrem (všechny tituly v nakladatelství Élysion).

Zúčastnil se řady horolezeckých expedic a trekkingových výprav např. na Kavkaze, Pamíru, v Karpatech, Alpách a Pyrenejích, v Sierra Nevadě, na Sibiři, Kamčatce atd. Kde to situace dovolovala, byli mu na jeho cestách vždy společníky i jeho psi. Kynologií se aktivně zabývá již osmačtyřicet let.

V posledních deseti letech se naplno věnuje volné publicistické a spisovatelské tvorbě a své celoživotní lásce – vlkům, za kterými putuje se svými aljašskými malamuty ve „vlčích“ evropských krajinách. Je duchovním otcem projektu Terra luporum (Krajina vlků), která si vytkla za cíl rehabilitovat – vlka – v očích veřejnosti, spolupracuje s „vlčími hlídkami“ hnutí DUHA a se správou Chráněné krajinné oblasti Beskydy na mapování výskytu velkých šelem a je rovněž členem Czech Wolfs Friend Association.

Je kmenovým autorem časopisů Psí kusy, Fauna, Dobrodruh a Svět psů, jeho reportáže, odborné a publicistické články a eseje najdeme v časopisech Pes přítel člověka a Psí sporty, v (někdejším) časopise Dog trail,History revue, Lidé a země (i ve slovenské verzi), Outdoor, Koktejl, Příroda Wildlife, Naše příroda na internetovém portálu iDnes atd. Rovněž publikuje ve slovenském časopise Život so psom, v Kynologické revue a v americkém časopise Sled Dog Sport.

V současné době pracuje na páté knize své vlčí pentalogie a na knize o přírodních skvostech naší republiky.

Sedláčková Radka
* 22. 05. 1974 - - (Znojmo)

Ačkoliv pochází z Moravy, již několik let žije v Českých Budějovicích.

Švadlenkou je snad od narození, kdy jí sudičky do kolébky nadělily především jehlu s nití a nádavkem přidaly krejčovský metr. Její největší šicí láskou je patchwork, kterému propadla v roce 2005, o rok později se stala jeho lektorkou a věrná je mu dodnes.

Radka pořádá kurzy šití patchworku a jiných kreativních technik, potkat se s ní můžete i na různých letních pobytech zaměřených na tvůrčí činnost. Některé její nápady můžete vidět v pořadu Rady ptáka Loskutáka, nalistovat si je můžete v časopisech Švadlenka a Korálki.

Radku můžete navštívit na stránkách www.sedlackovaradka.cz. Najdete zde také e-shop, kde si můžete zakoupit vše potřebné pro šití nejen z bavlněných šňůr.

Vyhlídková Helena
* 11. 08. 1965 -

Ačkoliv vystudovala školu s ekonomickým zaměřením, této činnosti se věnovala velice poskrovnu. Duše obchodnice toužila po vlastním obchůdku a její sen se stal záhy realitou. Vášeň v pletení košíků udala směr a Helena dnes vlastní kamenný obchod v Jindřichově Hradci s veškerým materiálem potřebným k tomuto úchvatnému koníčku. Zde také pořádá kurzy pro nadšence, kteří propadli kouzlu těchto proutků. Rady ochotně poskytuje i na svých stránkách www.tvorenicko.cz.

Wellartová Karolína
* 25. 09. 1991 - (Šternberk)

Ilustrátorka a malířka Karolína Wellartová je původem ze Šternberka, žije ale v Olomouci. Její umělecká tvorba je silně spjatá s přírodou, Podstatnou část jejího portfolia tvoří biologické studie. Na to, co a jak dnes kreslí a maluje, měly největší vliv zvířecí a botanické studie Albrechta Dürera. Ve svých obrazech kombinuje zajímavé prvky z okolního světa s motivy ze světa literárního, většinu času totiž tráví ilustrováním pohádkových a fantazijních příběhů.

Její díla byla publikována v prestižních zahraničních magazínech, jako jsou Spirituality & Health nebo Orion, nejuznávanějším americkém časopisu o životním prostředí.

Pokud vás zajímá, na čem Karolína zrovna pracuje, podívejte se na její web carolwellart.com, nebo na Instagram, kde svá díla sdílí pod jménem carolwellart.